Byla to láska, kterou nám každý záviděl: Po roce a půl řekl něco, čeho později hořce litoval

S Alanem jsme se do sebe zamilovali kdysi v letním dětském táboře, kde jsme oba dělali vedoucí. Hodně jsme se smáli a postupem času jsme přišli na to, že nám je spolu úžasně.

Zdroj: Profimedia
Zdroj: Profimedia

Byli jsme příkladem pro ostatní

Po létě jsme se dali dohromady a od té doby jsme trávili spolu každou možnou chvíli. Vytvořilo se mezi námi neskutečně silné pouto. S ním jsem se naučila, co je to skutečná láska a co je to milovat. Měla jsem pocit, jako bychom si byli souzeni a všechno šlo neuvěřitelně hladce. Okolí se z nás těšilo a všichni nám náš vztah v dobrém záviděli. Dávali nás za příklad ostatním, když nastala řeč o pěkných fungujících dvojicích.

Přečtěte si: Zamilovala jsem se do nevlastního bratra: Ačkoliv byla naše láska zakázána, nerespektovala jsem zažité pravidla

Zažili jsme kouzelné chvíle

Problém nám dělali akorát moji rodiče. Alan nepocházel z nejbohatší rodiny a i on sám byl dost nezodpovědný, ale mně to bylo jedno. Žila jsem z naší lásky a choval se ke mně opravdu ukázkově. Říkal mi princezna, vždy při mně stál, pomáhal mi a snažil se mě překvapit stále nějakou milou drobností. Prožili jsme spolu různé kouzelné momenty. Jelikož měli jeho rodiče v pronájmu horskou chatu, chodívali jsme tam velmi často. Stanovali jsme pod širým nebem, vozili po
lese na koni bez sedla, hráli jsme si v potoce, byli jsme jako takové bezstarostné děti květů uprostřed krásné přírody. Byla jsem šťastná a nic mi nechybělo.

Ta věta mi zlomila srdce

Po roce a půl nastaly v našich životech změny. Alan nastoupil do nové práce, setkávali jsme se pomálu, ale všechno bylo skvělé. Tedy, alespoň já jsem si to myslela. Byl listopad, asi tak měsíc před Vánocemi. Jeli jsme si do města sednout na horkou čokoládu. Když jsme seděli v kavárně, všimla jsem si, že s Alanem není něco v pořádku. Dlouho jsem z něj tahala o co jde, až mi to řekl cestou na autobus. "Já nevím, jestli tě ještě miluji," řekl najednou a já jsem pocítila, jakoby mi někdo střelil facku. Nic předtím mě tak silně nezabolelo. Nerozuměla jsem tomu. Jediné, co jsem
tehdy potřebovala, bylo okamžitě jít pryč. Chtěla jsem být sama. Nastoupila jsem do autobusu a plakala jsem. Ani nevím, jak jsem přišla domů a najednou jsem pocítila obrovskou prázdnotu. Alan se mi pokoušel volat, ale nezvedala jsem mu telefon.

Přečtěte si: Vztahy po třicítce se drasticky změní: Odborníci mluví o nejlepším období pro lásku

Chtěl vrátit čas

Následující dny jsem chodila jako přízrak. Nejhorší pocit je, když vám člověk zlomí srdce. Alan se snažil se mnou spojit každý den, ale byla jsem zlomená. Setkali jsme se až po dvou týdnech. Omlouval se a vše chtěl vzít zpět. Nevěděl co mu to šlo hlavou a už si byl jistý, že mě opravdu miluje. Byl skleslý. Viděla jsem, že se trápí. Prosil mě, abych mu odpustila a vše se vrátilo do starých kolejí. No já jsem už nemohla, byla jsem úplně na dně. Naše silné pouto, vztah bez hádek mu asi nebyl dost dobrý nebo prostě pocítil stereotyp? Odpověď dosud neznám. A vždy, když mi
napíše na narozeniny či Vánoce, cítím z jeho vět výčitky vůči sobě samému. Dosud se z toho nemůže vzpamatovat. O to více, když ví, že už nyní jsme mohli mít rodinu a krásné děti.

Foto:
Profimedia
Zdroj:
LT

Související články

Diskuse k článku

comments powered by Disqus

Nejčtenější články

Obsah online magazínu feminity.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu, nebo jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu zakázáno.

Kontakt

© Copyright 2019 Frogfoot s.r.o..